Za nejkrásnějšími tramvajemi světa

Tentokrát nenavštívíme žádnou konkrétní zemi, ani místo, ale naopak projde svět tak trochu křížem krážem. A cíl této cesty? Poněkud netypicky budeme zkoumat tramvaje :D, což možná není tak překvapivé :D. A proč se vůbec zabývat něčím tak všedním jako jsou tramvaje? Ano, bereme je jako každodenní dopravní prostředek do školy, za prací nebo za zábavou, jsou samozřejmostí, ale někdy je to trochu více. Dovede si například Londýn představit bez doubledeckerů?

Kde jen začít naše putování? Jsou země, kde se tramvajemi setkáme častěji, ale naopak najdeme i státy, kde po nich není vidu ani slechu. Třeba v Africe se dají tramvajové provozy napočítat na prstech (akorát ne jedné ruky). Podobně v Latinské Americe jich moc nenajdeme. V Asii je to jak kde, třeba v Izraeli jezdí celkem nově, hromada dosud přežívajících jich je v Rusku (nebo občas i bývalých zemích SSSR). Rád bych viděl někdy ty indické, jak z nich vypadávají lidé za jízdy, protože se už nemají vlézt. Zajímavé jsou taky ty z Hong Kongu, jsou dvoupatrové, podobně jako několik málo z egyptské Alexandrie.

Tramvaje jsou taky velmi různé – staré, jeden vagonek, více vagonků, článkové, moderní, s klimatizací nebo bez. Zajímavé ale je, že nejvíce tramvají pochází z Česka. Je to tak, za minulého režimu jsme byli doslova tramvajová velmoc a náš podnik ČKD byl určen jako hlavní výrobce tramvají pro celý východní blok. Ty staré tramvaje (typ T3), se kterými jezdíme každý den do školy, patří k dalším cca 15 000 vyrobeným kusům, které se staly doslova synonymem pro slovo tramvaj. Pokud si však myslíte, že to jsou nejhorší tramvaje na světě (v době svého vzniku patřily mezi světovou špičku, bohužel se v téměř nezměněné podobě vyráběly 30 let až do roku 1990), podíváme se, v jakých nejhorších tramvajích se můžete svézt. Vydáme se proto na východ od nás. Koleje mnohdy místo přímek připomínají nahodile položené kusy železa, a že vůz nevykolejí je jen zázrak. Vozy zde vypadají často příšerně, leccos na nich drží snad opravdu jen silou vůle. Přesto i na východ od nás najdeme moderní vozy, ale je jich žalostně málo.

Na západ od nás najdeme několik zajímavých měst s tramvajemi. Velmi zajímavé jsou například ty v italském Terstu. Tramvaje zde jsou kříženy s lanovkou. Linka, která vede z centra, po části trasy prudce stoupá do vesnice Opicina nad městem. Aby toto stoupání zvládla, připojí k sobě zvláštní vůz na laně, který ji „vytáhne“ nahoru nebo dolů. Tramvaje na lince jsou z 20. let minulého století.

V posledních letech se do řady měst vrací tramvaje poté, co byly v minulosti zrušeny. Tyto provozy vynikají krásnými moderními tramvajemi. Někde si dali hodně záležet, aby tramvaje do jejich města zapadly, třeba ve francouzském přístavu Marseille má jejich tvar připomínat lodě. Jinde jako ve Vídni nechtěli zvyšovat chodníky oproti silnici – tak vznikla „nejnízkopodlažnější“ tramvaj na světě – typ ULF (název odvozen z Ultra Low Floor) – jejíž podlaha je jen 20 cm nad vozovkou (u nás je to dvojnásob).

Ani v Americe není moc měst s tramvajemi, ale i sem se pomalu vrací. A zde nutno podotknout, že i díky Čechům, protože například ve městech Portland, Tacoma, Seattle jezdí tramvaje podobné těm novým článkovým olomouckým, které jezdí na lince 1 nebo 7. Mimochodem, letos se konečně přidal i Washington, D.C., kde už naše tramvaje jsou několik let, ale trať stále nebyla hotová (ano, i v USA se někdy stavby protáhnou na hodně dlouho a ve výsledku stojí mnohem víc, než jaký byl záměr). Zajímavé tramvaje jsou ale i v dalších městech, třeba v San Francisku. Patrně každý zná ty tramvaje, co zdolávají ty strmé ulice. Těm se říká cabel car a jsou prostě úžasné! Však turisti na ně čekají frontu celý den. V San Francisku mají ale i normální tramvaje, tedy ne tak úplně. Když se celý systém modernizoval, poslední linka klasických tramvají měla být zrušena. Jenže, známé cabel car musely projít náročnou rekonstrukcí celé sítě a tak se město rozhodlo to návštěvníkům nějak vynahradit. A tak zbylé staré tramvaje zůstaly a jezdily i nadále a navíc bylo napříč Spojenými státy, ale i Evropou, Austrálií nebo Asií zakoupeno několik dalších historických vozů. Tenkrát se to jmenovalo tramvajový festival, který měl skončit, no lidi si na to tak zvykli, že tento festival je tu dodnes. Úspěch San Franciska pak jen inspiroval další města, která historické tramvaje vrátila do svých ulic.

Zajímavé a krásné tramvaje mají taky v New Orleans. Ty opravdu staré poznáte podle zelené barvy a jezdí na nejdéle nepřetržitě provozované tramvajové lince na světě, která byla uvedena do provozu již v roce 1835! Ve městě jezdí ještě jim velmi podobné vozy, akorát červené, jenže nejsou původní, jsou to jen repliky starých vozů vyrobené před 15 lety (to na tramvaj fakt není moc).

Stále jsem se ale nedopracoval k tomu, kde jsou ty nejhezčí tramvaje na celém světě. A zcela vážně, nerozhodl jsem se mezi dvěma městy a dvěma typy tramvají. Mezi asi nejúžasnější tramvaje patří ty v portugalském Lisabonu. Jsou to stařičké malé vozy, které se proplétají uzoučkými ulicemi z kopce do kopce. Dříve jezdilo v Lisabonu hodně tramvají, bohužel dnes je v provozu jen zlomek sítě. Přesto se s nimi v centru setkáte docela často. Cestovatelům jen jednu radu – pozor na kapsáře, ale fakt pozor! Portugalské tramvajky mají ale i přes své kouzlo ještě jednoho protivníka. A jsou jimi stařenky ze stověžatého města. Ačkoliv se jimi lze svézt pouze během víkendů letních měsíců na lince 91, jízda s nimi je jako cesta časem. Lístek vám prodá průvodčí, usedne na některou z lavic a za oknem se mění výhledy na jedno z nejkrásnějších měst na světě – Prahu. Tím naši cestu ukončíme.

Vše nejlepší do nového roku a u dalšího vydání školního časopisu na shledanou ;).