Španělské testy

Jsem studentka španělské bilingvy ze třídy 2.D a minulý týden (konkrétně 16. a 17.2) jsme podstoupili úrovňové zkoušky, kterým se ve španělštině říká Examen de nivel, a já vám teď povím, jak celý proces probíhal.

Zkouška slouží k tomu, abychom i my sami věděli, jak na tom jsme se španělštinou a jestli můžeme dále pokračovat ve studiu španělštiny i v dalších pěti předmětech. Zkouška se skládá z písemného testu a ústního zkoušení před komisí, která se skládá ze tří učitelů.

Skutečnost, že nás tyto zkoušky neminou, jsme věděli již dlouho dopředu. Hned v září nám byl rozdán papír, na kterém byla vytištěna témata, ze kterých jsme si poté losovali u ústní zkoušky. Musím říct, že jsme z toho byli docela vyplašení, ovšem přijali jsme to statečně. Týden před zkouškami jsme s kamarádkami zahájily soutěž, kdo se jako poslední začne učit na examen. V soutěži jsem se umístila mezi prvními.

Samotný den 16.2. byl poněkud psychicky náročný. Hned ráno jsme byli rozděleni do dvou tříd na dvě skupinky a byli jsme posazeni před písemný test z celého roku a půl tvrdé práce. Výsledky z testu byly různé, někomu se povedl a někdo nechápal, jak tam mohl naflákat tolik chyb. Po „písemňáku“ zůstala ve škole jen polovina třídy, protože druhá polovina šla na ústní zkoušku až další den. Nejhorší byly ty chvíle nekonečného čekání, než přijdete na řadu, ovšem zpříjemnili jsme si ji povídáním a „zpěvem“. Vždycky když někdo přišel od zkoušení, tak jsme ho zahltili otázkami, jaké to bylo, na co se ptali, co sis vybral za téma, atd. Asi po dvou hodinách jsem byla zavolána na přípravu, tady si vylosujete téma a máte několik minut na přípravu, k dispozici je zde slovník a papíry, kam si můžete napsat něco k vylosovanému tématu. No a potom už mi nezbývalo nic jiného než se posadit před komisi a mluvit. Musím říct, že zde byla příjemná atmosféra. Učitelé na nás nějak netlačili, bylo to spíš takové povídání než zkoušení. Řeč nezůstala jen u jednoho témata, přes všechny alergie, užívání nelegálních látek, zdraví, moji nejlepší kamarádku jsme skončili u slov „Muchas gracias, hasta luego“. To byla moje propustka z celého Examen de nivel. Hned po východu ze školy ve mně zavládl pocit alá „mám to za sebou a už je mi všechno jedno“. Teď jsem měla asi hodinu, než se dozvíme výsledky. Tuto hodinu jsem strávila s kamarádkou hledáním ostatních spolužáků po celé Olomouci. Když jsme se „posbírali“, utíkali jsme pro výsledky. Ty nám byly se slovy „Gratulujeme vám, že už to máte za sebou“ předány v podobě papíru s pěti známkami. Po rozdání těchto papírů jsme mohli v obličejích pozorovat všelijaké emoce – spokojenost, radost, zklamání, smutek, smrt. I tato zkouška se každému povedla jinak. Já musím jen za celou třídu říct, že jsme rádi, že to máme za sebou, víme, jak to máme se španělštinou a že se vlastně není čeho bát.